Tajemství plantáží: Co se skrývá za exotickými plody?

Definice plantáže

Když se řekne plantáž, většina z nás si představí obrovské lány, kde se pěstuje jedna jediná plodina. Tyhle velkofarmy najdeme hlavně v teplých krajích a jejich minulost není zrovna růžová - jsou totiž dědictvím koloniální éry. Na plantážích se většinou pěstují plodiny jako kávovník, kakaovník, čaj, banány nebo třeba bavlna, cukrová třtina či palmy na olej. Všechno míří hlavně na export. Bohužel, tenhle způsob zemědělství má svoje stinné stránky - ničí přírodu, mizí kvůli němu původní rostliny a zvířata, a navíc se tam s lidmi často nezachází zrovna férově. Naštěstí se to pomalu mění k lepšímu. Různé organizace se snaží prosadit šetrnější způsoby pěstování a lepší podmínky pro dělníky. My jako zákazníci můžeme pomoct tím, že budeme kupovat výrobky s označením fair trade - tím podpoříme férový přístup k lidem i k přírodě.

Historie plantáží

Plantáže jsou zvláštní kapitolou našich dějin. Tyhle obrovské zemědělské podniky, kde se ve velkém pěstovala třtina, bavlna, tabák nebo kávovník, mají za sebou temnou minulost. Všechno to začalo v době, kdy evropské země kolonizovaly svět - Afriku, Asii i Ameriku. Od samého začátku to byl krutý byznys. Místní lidi vyháněli z jejich vlastní půdy a nutili je dřít v hrozných podmínkách. Když původní obyvatelé umírali na nemoci a špatné zacházení, začali kolonizátoři dovážet otroky z Afriky. Obchod s lidmi a jejich otrocká práce se staly základním kamenem celého systému. Evropské mocnosti a majitelé plantáží na tom pohádkově zbohatli, ale zaplatily za to miliony zotročených životů svým utrpením. I když se otroctví v průběhu 19. století oficiálně zrušilo, nespravedlnost na plantážích pokračovala dál. Dělníci pořád dřeli za směšné peníze v mizerných podmínkách.

Plodiny pěstované na plantážích

Když se řekne plantáž, většina z nás si představí obrovská pole, kde se do nedohledna táhnou řady stejných rostlin. A není divu - právě takhle vypadají ty největší zemědělské podniky světa, kde se pěstuje hlavně káva, kakao nebo čaj. Tyhle pochutiny, které máme denně na stole, k nám putují z dalekých krajin, kde je teplo a vlhko - zkrátka ideální podmínky pro jejich pěstování. Většinou je najdeme v chudších zemích, kde je dost lidí ochotných pracovat za nižší mzdy. Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Plantáže sice produkují spoustu surovin, které máme rádi, ale často za vysokou cenu. Půda je vyčerpaná, mizí původní rostliny a živočichové, a chemikálie znečišťují místní vodní zdroje. A co teprve lidé, kteří tam pracují? Dřou od rána do večera za mizerný plat, nemají žádné jistoty a jejich pracovní podmínky by u nás nikdo nepřijal.

Vlastnost	Plantáž (česky)
Typ pěstování	Monokultura (obvykle)
Velikost	Velká (několik hektarů až tisíce hektarů)
Plodiny	Káva, čaj, kakao, banány, bavlna, kaučuk, cukrová třtina atd.
Původ	Koloniální éra
Dopad na životní prostředí	Často negativní (odlesňování, degradace půdy, znečištění)

Geografické rozšíření plantáží

Plantáže dnes najdeme všude tam, kde se dá ve velkém pěstovat jedna plodina. Je to vlastně taková zemědělská továrna pod širým nebem. Nejvíc se jim daří v teplých krajích, kde je dost slunce a vláhy - prostě tam, kde rostliny můžou růst jako divé. Vezměte si třeba kávovníky, kakaovníky nebo čajovníky - ty potřebují přesně takové podmínky. Proto se s těmihle plantážemi setkáte hlavně v Jižní Americe, Africe nebo v Asii. Tam všude pěstují tyhle plodiny ve velkém, aby uspokojili poptávku z celého světa. Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Ty obrovské lány jedné plodiny nejsou zrovna to nejlepší pro přírodu. Mizí kvůli nim lesy, ubývá různých druhů rostlin a živočichů a půda se postupně vyčerpává.

Dopad plantáží na životní prostředí

Plantáže vypadají na první pohled jako zelený ráj, ale jejich vliv na přírodu je ve skutečnosti dost problematický. Když se na obrovských lánech pěstuje pořád dokola jen jedna plodina, příroda tím hodně strádá. Mizí spousta původních rostlin a živočichů, protože na takových polích prostě nemají kde žít. A když chybí přirození nepřátelé škůdců, ti se pak přemnoží jako o závod. Farmáři pak musí sáhnout po chemii - postřiky proti škůdcům a plevelům létají vzduchem. Jenže tyhle jedy se pak dostávají do země i do vody a škodí všemu živému kolem. A co je možná nejhorší - kvůli novým plantážím se kácí staré lesy, které tu rostly stovky let. S nimi mizí domov mnoha zvířat a rostlin, půda se splavuje a celý ten pestrý přírodní svět se nenávratně ztrácí.

Sociální aspekty plantáží

Když se řekne plantáž, většina lidí si představí nekonečné lány plodin a ekonomický přínos. Málokdo ale vidí odvrácenou stranu téhle mince. V chudších zemích, kde se plantáže nejčastěji zakládají, je běžné, že dělníci dřou od nevidím do nevidím za směšné peníze. Nemají nárok na základní zdravotní péči a někdy jsou dokonce nuceni pracovat proti své vůli. Tyhle podmínky jenom prohlubují propast mezi bohatými a chudými v těchto regionech. A co je horší - místní obyvatelé často nemají jinou možnost výdělku. Jsou tak plně závislí na plantážích a když ceny plodin na světových trzích klesnou, nemají do čeho píchnout.

Budoucnost plantáží

Dnešní plantáže procházejí těžkým obdobím, ať už pěstujeme kávu, banány nebo palmy na olej. Počasí nám pěkně zamotává hlavu - jednou sucho jak na Sahaře, jindy zase lijáky, že by člověk potřeboval archu. To všechno dělá vrásky na čele farmářům, kteří se bojí o svou úrodu. A jak nás lidí přibývá, potřebujeme víc a víc jídla. Jenže kam ty plantáže rozšiřovat? Přece nebudeme kácet další pralesy a ničit domov tolika druhům zvířat a rostlin.

Naštěstí se blýská na lepší časy. Značky jako Fair Trade nebo Rainforest Alliance hlídají, aby se na plantážích pracovalo férově a s respektem k přírodě. A technologie? Ty nám taky pomáhají - třeba chytré zavlažování nebo přesné dávkování hnojiv šetří přírodu i peněženku. Je to ale na nás všech - když nakupujeme, když podnikáme, když rozhodujeme. Musíme myslet na to, aby plantáže mohly fungovat i pro naše děti a vnoučata, a to znamená dělat věci jinak než dřív.